Hostýn
je památná hora, podle které jsou pojmenovány Hostýnské vrchy - nejzápadnější výběžek moravských Karpat. Hostýn je zdaleka viditelný a má dva vrcholy. První Severnější, s 15m vysokou rozhlednou s 59 železnými schody, má nadmořskou výšku 736 m. Novodobou dominantou je zde větrná elektrárna na štíhlém sloupu o výšce 30m. Průměr třílisté laminátové vrtule je 27m a maximální výkon asynchronního generátoru je 225 kW. Druhý vrchol má 718 m n.m. a je na něm vystavěn poutní chrám a poutní domy.
Četné archeologické výzkumy prokázaly osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Z Hostýna pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze.
Dominantním objektem celého Hostýna je poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je Vodní kaple s vývěrem zázračné vody.
Velice cenná je Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami, jejíž první zastaveni je vlevo za bazilikou. Poslední zastavení (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem.
http://hostyn.cz/
Stráň u Slavkova pod Hostýnem
Přírodní památku představuje travnatá stráň se soliterními lipami a skupinkami borovic, která klínovitě zabíhá do zalesněného západního svahu vrcholu Hostýna (734,6 m). Nachází se v severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, asi 0,6 km východně od Slavkova pod Hostýnem, v nadmořské výšce 450-620 m.
http://nature.hyperlink.cz/stran.htm
Přírodní park
HOSTÝNSKO
Geologicky i geomorfologicky leží Hostýnské vrchy v oblasti Karpatské soustavy. Geologické složeni je z jílovců s vložkami pískovců, vrstvami slepencovo -pískovými s pestrými jílovci. Za střed Hostýnských vrchů je považován Holý vrch (742 m n.m.). Od něj se táhnou celkem čtyři větve (ramena).
Západní (hostýnská) větev vyplňuje prostor mezi údolím říčky Bystřičky a údolím říčky Rusavy. K tomuto rameni patří Obřany (704 m n.m.), Bečka (725 m n.m.), Skalný (730 m n.m.) a Hostýn (735 m n.m.), dále pak Klapinov (678 m n.m.) a Pardus (672 m n.m.), na jejichž svazích vyvěrají oba prameny Rusavy.
Mezi údolím Bystřičky a údolím říčky Juhyně se rozkládá severní (javornická) větev. Nejvýznamnější vrcholy této části jsou Čerňava (844 m n.m.) se Smrdutou (750 m n.m.), masiv Javorníka s Kelčským Javorníkem (865 m n.m.), dále Sochová (741 m n.m.), Ožiňák (661 m n.m.), Tesák (721 m n.m.) a hřeben Kyčery (757 m n.m.), U třech kamenů (748 m n.m.). Je to nejvýše položené hostýnské rameno.
Rozsáhlá východní (jurikovská) větev je ohraničena údolím Juhyně a údolím hošťálkovským a ratibořským (potoky Horňanka a Ratibořka), které pak přecházejí v údolí Vsetínské (Horní)
Bečvy. Páteří tohoto ramene je hřbet, který běží od Holého vrchu přes Troják, Bludný (659 m n.m.), Čečetkov (687 m n.m.), Háje (665 m n.m. - dříve Jurikov), dále přes obec Lázy a Píškovou (578 m n.m.) do Jarcové u Valaškého Meziříčí. Tento hřbet je dlouhý 20 km. Dalšími významnými vrchy v tomto paprsku jsou rajnochovický Klínec (668 m n.m.) a Kunovská hůrka (587 m n.m.). Tato větev je součástí přírodního parku Hostýnské vrchy pouze zčásti.
Jižní (ondřejovská) větev má dvě části. K západní patří Ondřejovsko (631 m n.m.), Hrubá Malíková (564 m n.m.), Chochol (578 m n.m.), Javorčí (630 m n.m.), Poschlá (630 m n.m.), Křídlo (506 m n.m.), Barvínek (571 m n.m.), Lysina (598 m n.m.), Hrad (565 m n.m.) a Hrádek (517 m n.m.). K východní neboli lukovsko-vlčkovské větvi patří Kuželek (638 m n.m.) a Solisko (546 m n.m.), Grúň (557 m n.m.) a Hrabčí (559 m n.m.). Tato trojice je prameništěm říčky Dřevnice. Významnou lokalitou v této části ondřejovské větve jsou zříceniny hradu Lukova (521 m n.m.). Krajinný ráz dále tvoří rovněž typické vysoké zastoupení lesů doplněné podhorskými loukami a pastvinami. Charakteristická je historická zástavba obcí valašského typu (např. lidové stavby v Rajnochovicích a na Rusavě).
http://www.cspop.cz/ochrpr/prirpark/prirpark.htm
http://mrr.wz.cz/info/info.htm
Jižní (ondřejovská) větev má dvě části. K západní patří Ondřejovsko (631 m n.m.), Hrubá Malíková (564 m n.m.), Chochol (578 m n.m.), Javorčí (630 m n.m.), Poschlá (630 m n.m.), Křídlo (506 m n.m.), Barvínek (571 m n.m.), Lysina (598 m n.m.), Hrad (565 m n.m.) a Hrádek (517 m n.m.). K východní neboli lukovsko-vlčkovské větvi patří Kuželek (638 m n.m.) a Solisko (546 m n.m.), Grúň (557 m n.m.) a Hrabčí (559 m n.m.). Tato trojice je prameništěm říčky Dřevnice. Významnou lokalitou v této části ondřejovské větve jsou zříceniny hradu Lukova (521 m n.m.). Krajinný ráz dále tvoří rovněž typické vysoké zastoupení lesů doplněné podhorskými loukami a pastvinami. Charakteristická je historická zástavba obcí valašského typu (např. lidové stavby v Rajnochovicích a na Rusavě).
http://www.cspop.cz/ochrpr/prirpark/prirpark.htm
http://mrr.wz.cz/info/info.htm